Jdi na obsah Jdi na menu
 


Amélie má novou výzvu: Nevadí mi, že Andy nosí kalhoty!

Brit Andy Murray opět změnil tenisový svět. Do svého týmu stejně jako před časem přizval světovou jedničku, jenže tentokrát ženu a ještě k tomu Francouzku! Amélie Mauresmová se stala novou trenérkou wimbledonského šampióna z roku 2013. „Trénovat muže? Proč ne. Je to pro mě nová výzva,“ nechala se slyšet Amélie Mauresmová, bývalá světová jednička žijící v Ženevě a dvojnásobná grandslamová vítězka. Tenis začala hrát ve čtyřech letech, inspirovaná zážitkem z finále French Open mezi Yannickem Noahem a Matsem Wilanderem. „Vidíte, k tenisu mě přivedl zápas z mužského turnaje, tak proč bych muže nemohla trénovat,“ sdělila Amélie Mauresmová. Díky rychlému zvyšování výkonnosti dostala už v roce 1995, ve věku necelých šestnácti let, příležitost startovat ve kvalifikaci French Open, v níž vyhrála tři zápasy proti silnějším soupeřkám a dostala se do hlavní soutěže. O rok později zvítězila v juniorce na dvou dalších Grand Slamech – na Australian Open a ve Wimbledonu a byla vyhlášena juniorskou mistryní světa.V následujícím roce se ale trápila a rozhodla se najít řešení v najmutí svého prvního soukromého trenéra Warwicka Bashforda. Že byla na dobré cestě, naznačilo její první finále na turnaji WTA Tour v roce 1998 – v Berlíně sice musela ve kvalifikaci odvracet mečbol, ale pak vyřadila Janu Novotnou a Lindsay Davenportovou (její první vítězství nad soupeřkami z nejlepší světové desítky). Ve světovém žebříčku nahlédla do první světové stovky a hned o rok později byla sama v první desítce. Pomohlo jí k tomu i její první grandslamové finále – na Australian Open 1999 v semifinále zdolala světovou jedničku Davenportovou a prohrála až v souboji o titul s Martinou Hingisovou. Svůj výsledek komentuje: „Dva týdny jsem měla pocit, že mě nikdo nezastaví. Od té chvíle jsem byla silou, se kterou se musí počítat.“ Zápas měl kontroverzní předehru, když Hingisová měla prohlásit o Mauresmové, že je „poloviční muž“ (Švýcarka to, že něco takového řekla, ale opakovaně odmítla), Davenportová se pro změnu vyjádřila, že v prohraném zápase s Mauresmovou měla několikrát pocit, že hraje s mužem. Francouzka pak oficiálně přiznala svou homosexuální orientaci. V hlavním slovenském městě v Bratislavě vyhrála Mauresmová svůj první titul na WTA tour. Francouzský tenis, díky ní i jejím krajankám, tehdy patřil na světový vrchol, od listopadu toho roku do ledna roku 2000 byly v první desítce čtyři Francouzky – vedle Mauresmové ještě Pierceová, Halardová-Decugisová a Tauziatová. Jedním z mála zklamání konce století bylo pro Mauresmovou zranění kotníku z French Open, kvůli kterému zmeškala Wimbledon. Když na začátku roku 2000 vyhrála další turnaj v Sydney, dokázala zdolat jinak déle než půl roku neporaženou Davenportovou. Přišla ale další zranění, která ji na dlouhé týdny vyřadila z tenisu, a zklamání ve Wimbledonu i jinde. Na olympijských hrách v Sydney, kde se jí na začátku roku tak dařilo, vypadla hned v prvním kole. Návrat o rok později byl ale triumfální, Mauresmová vyhrála čtyři tituly – a tři z nich (v pařížské hale Bercy, Nice a na Amelia Islandu) v řadě. Byla považovaná za favoritku French Open, ale senzačně prohrála hned v úvodním zápase s Němkou Kandarrovou. Na vrchol světového žebříčku se dostala v roce 2004. Na všech turnajích Grand Slamu byla aspoň ve čtvrtfinále (ve Wimbledonu v semifinále), vyhrála tři turnaje nejvyšší skupiny WTA Tour (Berlín, Řím a Montreal) a 13. září se stala světovou jedničkou, což se do té doby žádné tenistce ani tenistovi z Francie nepodařilo. Za celý rok vyhrála 63 zápasů! V dalším roce 2005 stále hájila postavení v první čtyřce na světě, ale útok na post světové jedničky ve finále turnaje v Dauhá proti Australance Molikové nezvládla. Sezónu zakončila úspěchem v dramatickém finále WTA Tour Championships. Zápas s Pierceovou trval tři hodiny a šest minut a skončil 5:7, 7:6 a 6:4. Ve finále Fed Cupu Francie prohrála s Ruskem. Jedenáct let po svém debutu na grandslamovém turnaji se dočkala konečně v roce 2006 svého prvního titulu, z něhož ale měla smíšené pocity. V semifinále jí vzdala kvůli zranění kotníku Kim Clijstersová a finále se nedohrálo, když odstoupila Justine Heninová kvůli trávicím potížím. Bylo to tehdy druhé nejdelší čekání na vítězství v Grand Slamu – na 32. pokus. Další čekání nebylo tak dlouhé – po relativním neúspěchu na French Open porazila ve finále Wimbledonu tentokrát v řádném boji Heninovou. Po většinu roku (od března do listopadu) byla světovou jedničkou a až na jeho konci se Heninové podařila velká odveta ve finále Tour Championships. V říjnu 2009 oznámila, že pro ztrátu motivace ruší účast na turnajích do konce roku a zvažuje konec kariéry. Amélie Mauresmová 3. prosince 2009 oznámila definitivní ukončení profesionální kariéry. Ve své kariéře vyhrála 25 titulů ve dvouhře a 3 tituly ve čtyřhře. Mezi největší úspěchy Amélie Mauresmové patří vítězství na grandslamových turnajích Australian Open a Wimbledonu v roce 2006. Mezi dalšími to jsou finále Australian Open 1999, dvě semifinále Wimbledonu a dvě semifinále US Open, na kterém byla alespoň ve čtvrtfinále pokaždé od roku 2001. Má stříbrnou medaili z Letních olympijských herAténách a s francouzským družstvem vyhrála Fed Cup v roce 2003. Nyní má Amélie novou motivaci! Když se před lety Andy Murray dohodl na spolupráci s jedním z nejlepších tenistů historie Ivanem Lendlem, mnozí ho pak následovali. Bývalou jedničku nebo grandslamového šampióna zatoužili mít ve svém týmu například Srb Novak Djoković, Švýcar Roger Federer, Chorvat Marin Čilić nebo Japonec Kei Nišikori.  Po pár měsících bez trenéra Brit přišel také s někdejší jedničkou, ale se ženou. Určí tedy znovu trend a uvolní to cestu některým bývalým špičkovým hráčkám, které by případně chtěli trénovat muže?  Amélie Mauresmová mluví o nové spolupráci s nejlepším britským tenistou současnosti s optimismem: „Myslím, že možná hledá něco jiného, pokud jde o emoce nebo city. Ale tak se na to nedívám, tahle část příběhu pro mě není zajímavá, mě zajímá to, abych mu pomohla plnit jeho cíle, zbytek příběhu je pro vás, abyste měli o čem psát, pro mě je to výzva, chci to tak brát.“ Už v době spekulací na toto téma mnozí nevěřícně kroutili hlavami. Že by žena koučovala muže z absolutní špičky, to se jim nezdálo. Ale zrovna v případě Brita může jít o přirozenou vazbu, jeho spojení s maminkou Judy je na tour stále velmi silné, však ho také dlouhá léta trénovala. Překvapená ale Francouzka byla, když ji Andy Murray prvně oslovil. „Mám-li být upřímná, tak to pro mě bylo trochu překvapení,“ přiznává Amélie Mauresmová, které také Andy Murray vysvětlil, proč si vybral právě ji. „Proč jsem to udělal? Možná vám to někdy řeknu,“ nechal se slyšet Skot Andy Murray. Francouzka navštívila i některé zápasy Brita na Roland Garros a je jí zhruba jasné, co od ní obhájce wimbledonského titulu očekává. „Na to je pro mě snadné odpovědět. On je na tohle téma hodně otevřený. Chce vyhrát další grandslam, takže tuším, že kvůli tomu.“ 

 

                                                                              Václav Prokůpek