Velké pojišťovací společnosti na tenise prodělávají. Proč tenisty pojišťují?
Pan Michael Wright má na grandslamových turnajích úplně jiné starosti: Na letošním Australian Open, French Open i při Wimbledonu sledoval jednotlivé hráče a přemýšlel o vstupním systému bodů přidělených federací ATP tour, smluvních prémiích v sázkách a kolik asi bude vítězství konkrétního tenisty stát někoho, koho zná. „To mě pochopitelně bere trochu radosti ze sledování tohoto sportu, který jinak miluji,“ tvrdí Michael Wright, pro kterého je sport a marketing sportu prací. Dalo by se říci, že je nejznámějším sportovním pojišťovákem. Jeho společnost Atlanta-Based byla založena v roce 1998, na základě zvyšující se poptávky pro pojišťování sportovců. Pojištění a tenis nejsou novými partnery. Hráči si kupují tzv. úrazové pojištění nejméně od té doby, co začala éra OPEN, tedy otevřených turnajů mezi amatéry a dnes dominujícími tenisovými profesionály. Důležitost pojištění v posledních letech významně vzrostla, a v současné době zastřešuje pečlivě propracovanými a někdy překvapujícími způsoby jak hráče, tak turnaje a dokonce i sponzory. Pan Wright se specializuje v relativně nové oblasti pojišťovnictví: pomáhá sponzorům koupením pojištění ustálit výdaje, které jsou podložené bonusy ve smlouvách hráčů. To dovoluje společnosti, jako je například FILA, sestavit finanční plány, které nebudou ovlivněny tím, zda například Maria Šarapovová skončí na prvním místě a vyhraje dva grandslamové turnaje v roce 2014 a nebo zda skončí už ve čtvrtfinále a nevyhraje nic. S Wrightovou pomocí platí FILA stálé částky pojišťovatelům, tím pokrývá potenciální výplaty bonusů, což činí v průměru 200 až 300 tisíc amerických dolarů za vítězství na grandslamových turnajích, podle Marty Mulligana, ředitele mezinárodního tenisového marketingu firmy FILA. Právě velké šéf Mulligan řekl, že se společnost FILA rozhodla například pojistit bonusy zlobivé americké tenistky Jenifer Capriatiové před její velkou sezónou v roce 2001, kdy vyhrála Australia Open a French Open a stala se tehdy světovou jedničkou. „Rozhodli jsme se tak vzhledem ke struktuře jejich smluvních bonusů, a jsme skutečně rádi, že jsme se tak rozhodli,“ říká Mulligan, jehož promotérská společnost je spolu s tou Iona Tiriaca jednou z nejvlivnějších na tenisových okruzích ATP mužů, WTA žen či ITF challengerech a dodává: „Pro sestavení rozpočtu se pojištění jeví jako velmi důležité. Smlouvy s jednotlivými hráči a tenistkami jsou v současné době důležitější, než spoléhání se na výkony a výsledky jednotlivých tenistů a hráček při turnajích. Ti nejlepší hráči a tenistky mají dlouhodobé smlouvy a vítězství na turnajích jim sice přináší bonusy, avšak oni jsou zabezpečení jinak, trvalými smlouvami s firmami, které je oblékají, vyzbrojují je tenisovým vybavením a podobně. „My to vidíme tak. Když někdo z hráčů, kterého sponzorujeme, například vyhraje French Open, je to velké ocenění,“ tvrdí Riccardo Colombini, tenisový sportovní marketingový ředitel firmy NIKE a dodává: „Pro nás to má za pozitivní výsledek i to, že spotřebitel, který tohoto hráče sleduje koupí více našich výrobků, a tedy že naše sponzorské peníze byly dobře investovány. Tenis a jiné sporty nejsou v poslední době pro pojišťovatele dobrým businessem. „Od roku 1995 do roku 2014 bylo přibližně nárokováno 230 miliónů amerických dolarů a přitom na pojistném bylo od sponzorů a tenistů, tenistek i majitelů turnajových práv vybráno na pojistném „pouze“ 190 miliónů amerických dolarů,“ poznamenává Joe Corbett, finanční poradce společnosti Octagon; spravuje pojištění 150 tenisovým profesionálům v několika sportech včetně tenisu a dodává: „Samozřejmě, že pojišťovny nebyly založeny proto, aby přicházely o peníze. Je nutno v tomto bodě provést úpravy a ozdravit trh. Jeden způsob, jak to udělat, je změnit pojištění na realistickou, tedy mnohem větší výši. Nevím, zda ještě někdy uvidíme tak nízké částky jako byly dosud.“ Cobett odhaduje, že pojistná částka pro pracovní neschopnost přeroste částku minulého roku o 50 až 150 procent. Do řetězce ztrát se částečně zapojila i inflační spirála, která je pojišťovnami zdůvodňována známým útokem na „americká dvojčata“ 11.září. V roce prodělaly významné pojišťovny na tenisových profesionálech neuvěřitelné peníze, to byl rok, kdy Gustavo Kuerten, Magnus Norman a Harel Levy jako významní pojištěnci prodělali všichni během jednoho roku operaci kyčle. „Posledních pět let byly prostoupeny ztrátami, nemůžeš říct, že se jedná o jeden nebo dva případy," říká pojišťovací specialista na profesionální tenis Michael Wright a dodává: „Je to druh pomalé eroze výnosnosti s méně úspěšnými hráči, kteří za dočasnou neschopnost hrát nebo trvalé zranění dostanou od velkých pojišťovacích společností sto nebo dvě stě tisíc amerických dolarů.“ Patric Apey, jehož společnost, Ace Group International, reprezentuje hráče jako Tommy Robredo a Nicolas Lapentti říká, že byl zvyklý dostávat od hráčů pojistné, které mu pokrylo až čtyřleté období. „Nyní nám trh a situace na něm dovoluje jen jednoleté pokrytí našich ztrát,“ říká Apey. Jiná pojišťovací společnost TTD přiznává, že svému VIP klientovi - Australanu Lleytonu Hewittovi vyplatila daleko více, než jaká byla částka, kterou zaplatili sponzoři za pojištění tohoto australského tenisty. Přesto velké pojišťovny sponzory tenisových turnajů, tenisty a tenistky i majitele turnajů pojišťují. Proč? Důvodem je reklama! „No, řekněte, nechtěl by jste být pojištěn u stejné společnosti jako Novak Djokovič, Roger Federer či Maria Šarapovová,“ říká tenisový pojišťovací expert Michael Wright.
Václav Prokůpek